na Blog.cz

Jiley ten polibek tak zmátl, že si uvědomila, co se stalo teprve když ji Justin přestal líbat. LÍBALA JSEM SE S JUSTINEM BIEBEREM!!! došlo jí v tom okamžiku, kdy se jí Justin opět podíval do očí. "To snad není možné..." řekl Justin nevěřícně. "Co?" zeptala se Lesley, protože nechápala co tím myslí. "Myslel jsem, že když tohle udělám, dáš mi takovou facku, že mi poteče krev z nosu..." řekl pořád zamyšleně. "To bych neudělala!" ujistila ho Lesley. Justin se na ni usmál a řekl: "Mamka má pravdu. Neměli bychom být celou dobu jenom doma. Nechceš se jít projít na pláž?" "Jo, moc ráda, jen se zajdu převléct." řekla Lesley. Ještě nikdy nebyla u moře. Nemohla se dočkat, až ho poprvé udiví, nikdy si však nepomyslela, že to bude s Justinem Bieberem. "Dobře, počkám na tebe v obýváku," odpověděl Justin a odešel. Lesley vyběhla nahoru po schodech do pokoje pro hosty a otevřela si kufr. Našla v něm pěkné bílé letní šaty, které se přesně hodily do Kalifornie, jen byla škoda, že v Kalifornii nebyli. Oblékla si je a vydala se do obýváku. Byl tu ale problém - nevěděla, kde obývák je. Ten dům byl tak velký, že zapoměla, kude se tam jde. Trvalo jí patnáct minut, než ho našla. Justin už na ni čekal. "Je to tam opravdu nádherné," řekl, vzal ji za ruku a vedl ji na druhou stranu od hlavního vchodu. "My nepůjdeme hlavním vchodem?" zeptala se Lesley. Justin ale její otázku ignoroval a když dorazili ke slkleněným dveřím a otevřel je, Lesley by stačil uděla jen krok a stála by na čisté a písčité pláži. "Vy máte pláž hned za domem?" zeptala se udiveně. Justin přikývl a usmál se na ni. Oba šli spolu k moři a Justin se zeptal: "Nechceš se projít kousek do moře?" "Ale jenom kousek," ujistila ho Lesley. Sundali si boty a vkročili do vody. Nebyla ani studená, ani moc teplá, spíš tak uprostřed. Šli asi tři metry až měli vodu po kolena a pak se zastavili. "Je to tu úžasné," řekla Lesely a Justin se na ni usmál, chytil jí obě ruce a začal ji líbat. Tentokrát to bylo jiné, než minule. Lesley poznala, že už se tak nebojí. Podle ní to bylo taky mnohem lepší než minule (ne, že by to bylo minule špatné). Chytila ho kolem krku, on ji kolem pasu a asi tři minuty tam jen tak stáli a líbali se. "Tak a teď je čas na blbnutí," řekl Justin a zeširoka se usmál. "Co tím myslíš?" zeptala se Lesley. "Vážne to chceš vědět?" "Ano, chci." "Tak se dívej," Justin ji vzal do ná ruče a nesl ji pořád dál směrem dolů, až mu byla voda po pas. "Justine, tohle není sranda, ty šaty nebyly zrovna levné a když si pomyslím, co by mi řekla mamka, kdybych... OKAMŽITĚ MĚ PUSŤ!" "Jak chceš," řekl s úsměvem Justina upustil Lesley do vody. Když se vynořila, řekla: "No počkej, tohle ti vrátím!" a se smíchem se snažila dostat za Justinem. Vodu už měli oba skoro po krk a v těch šatech se jí ve vodě špatně pohybovalo, tak se rozhodla, že když už je celá mokrá, tak to, že se dostane pod vodu znovu vadit nebude a znovu se potopila. Doplavala k Justinovi, chytla ho za nohu a škubla s ní směrem k sobě, takže Justin skončil pod vodou také. Pak už toho konečně nechali a plavali zpátky ke břehu, protože se začalo stmívat. Lesley i Justin se zašli převléct do suchého oblečení a nakonec se ještě dívali na film. "Myslím, že už půjdu spát," prohlásila Lesley, když film skončil a vydala se nahoru po schodech. "Já taky," řekl Justin a následoval ji. Nahoře už Lesley Justina nepotkala, protože měl pokoj hned na začátku chodby. Hned jak si lehla, tak usla jako dítě. Ten den byl pro ni opravdu vyčerpávající.

Nastoupili do vrtulníku a ten se pomalu začal vznášet. "Určitě je to bezpečné?" zeptala se Lesley. "Docela jo. Pilot se zatím ztratil jenom dvakrát a měl menší nehodu, ale už je skušenější," řekl Justin a usmál se, jakoby mluvil o narozeninách své babičky. Lesley se na něj vyděšeně podívala. "To má být vtip?" "Ano, to má být vtip," řekl klidně Justin. "Myslela jsem si to," ujistila ho Lesley. Let vrtulníkem byl jinak úžasný, přesně jak Justin říkal. Letěli přes celé město a měli přitom úžasný výhled. Bylo to lepší než v letadle, protože neletěli tak vysoko v mracích a navíc ve vrtulníku je mnohem větší okno. Přistáli před obrovským domem, nebo spíš vilou a Justin řekl Lesley: "Tak tady bydlím, mamka už nám jde naproti, jestli jsi viděla Never Say Never, tak ji určitě znáš." Jo, znám ji," odpověděla Lesley a usmála se na právě přicházející Justinovu mamku Pattie. "Ahoj, justin říkal, že přijedeš, ráda tě poznávám," pozdravila Lesley Pattie a usmála se na ni. Lesley si uvědomila, že ví po kom Justin má tak krásný a upřímný úsměv. "Děkuji, já vás taky," řekla Lesley a úsměv ji oplatila. "Mami, nepůjdeme radši dovnitř? Díky tomu vrtulníku tu není slyšet vlastního slova." "Jasně, tak pojďte," odpověděla Justinovi Pettie a všichni tři vykročili k domu. Uvnitř to bylo nádherné luxusní a obrovské. "Odvedu Lesley do pokoje pro hosty," řekl Justin. Já jdu na pár hodin do centra města, do večera se vrátím a vy běžte taky někam ven ať se pořád nedíváte na televizi a nejste na twitteru. "Já nemám twitter," upozornila ji Lesley. "No tak na facebooku, nebo tak něco," řekla Pattie a odešla pryč. "Ukážu ti ten pokoj," řekl Justin Lesley a ta se vydala za ním nahoru. Pokoj byl v druhém patře a Lesley se strašně líbit. Měl žluto - zelenou barvu a jako většina pokojů v domě byl obrovský. Lesley si položila kufr k posteli a řekla: "Je to tu vážně nádherné. Nikdy jsem nebyla v tak obrovském a krásném domě." "Zas tak úžasné to není," řekl klidně Justin. "Můžu ti ukázat svoji sbírku skateboardů?" "Jo, kolik jich máš?" "Moc ne jenom několik přes sto," řekl klidně Justin. "JENOM?" vyvalila Lelsey oši. "Já nemám ani jeden." "Zatím..." usmál se Justin. "Justine, nemůžeš mi pořád něco kupovat," nesouhlasila lesley. "Ale já chci! Chci tě rozmazlovat jako čivavu..." "Jako čivavu?!" přerušila ho Lesley. "Justine já NEJSEM pes! Jestli jsem sem jela jen kvůli tomu, že ti schází domácí mazlíček tak okamžitě jedu zpátky!" "Promiň takhle jsem to nemyslel... Mám tě rád a prostě mě baví ti kupav věci a hlavně miluju tvůj úsměv, tak se někdy na sebe usměj do zrcadla a pochopíš, proč se pořád snažím, aby ses usmívala," řekl smutně Justin. "Ne, to já se omlouvám, neměla jsem se k tobě tak chovat kvůli nějakému skateboardu. Víš co? Můžeme se už jít podívat na tu tvoji sbírku?" zeptala se Lesley. "A můžu ti koupit skateboard?" odpověděl jí otázkou Justin a podíval se na ni psíma očima. "No... tak jo," řekla nakonec Lesley. Justin se rozzářil, vzal ji za ruku a odvedl ji do obrovské místnosti, na jejíž zdi byly všude vyvěšené skateboardy a uprostřed byla velká U-rampa. "Páni," řekla Lesley. "Chceš se naučit jezdit?" zeptal se jí Justin. "No jasně! Vždycky jsem to chtěla skusit." Justin vzal jeden ze skateboardů a postavil ho před Lesley. Tasi na něj stoupla, ale hned jak to udělala jí podklouzly kolečka a ona spadla na zem. "Jsi v pořádku?" vyděsil se Justin. Lesley ležela na zemi a měla záchvaty smíchu jako ještě nikdy. Nemohla uvěřit tomu, jak se jí povedlo spadnou hned když si na skateboard stoupla. Když to Justin viděl, začal se smát taky. Když už je konečně záchvaty přešly řekl Justin: "Tak to zkusíme znovu." Lesle si stoupla na skateboard, ale tentokrát se snažila, aby zase nespadla a podařilo se jí to. "Zkus se trochu odrazit," poradil jí Justin. Lesley to zkusila, ale opět skončila na zemi. Justin si povzdychl, pomohl jí vstát a řekl: "Asi ti trochu pomůžu. Stoupni si zase zpátky a pokus se si stoupnout doprostřed." Lesle udělala, co říkal. Justin ji opartrně chyti a řekl: "Teď to zkus znovu." Lesley se odrazila, ale tentokrát nespadla, protože ji Justin držel. Když se skteboard zastavil, podívala se na Justina a on zase na ni. dívali se sobě do očí, když ucítila, jak se jejich rty spojily. Zavřela oči a užívala si ten nádherný pocit, který ji v té chvíli zaplavil. Cítila se jako kdyby letěla, nebo jako by byla v nebi...

Cestou na letiště Lesley mlčela. Přemýšlela o snu, který se jí tu noc zdál. Neber to vážně... nemysli pořád na to... byl to jen sen... jen obyčejný sen... vzpamatuj se, jedeš do Ameriky, své vysněné země, no nejúžasnějšího města a... s JUSTINEM BIEBEREM! Zapomeň na ten sen... rychle - na - něj - zapomeň... radila jí jedna část mozku. Druhá část na to ale měla zcela jiný názor: Zbláznila ses?! Teď přece NEMŮŽEŠ odjet! To bylo znamení Lesley, copak to nechápeš? Jesse tě má rád! Nemůžeš ho tu nechjat a jen tak si jet na druhý konec světa! Bylo to, jako ve filmu, když se vám objeví na jedné straně hlavy andílek, který vám radí zprávné rozhodnutí a na druhé straně zase čertík, který se vám snaží poradit co nejhůř. Jenže Lesley se nemohla rozhodnou, která část mozku je andílek a která naopak čertík. "Stalo se něco?" zeptal se jí ustaraně Justin a podíval se na ni. "Ne nic, jen... měla jsem noční můru (?) a nemůžu na ni zapomenout..." "Aha, tak to se ti určitě zdálo o mě.." řekl Justin a Lesley se přinutila k úsměvu. Justin ale poznal, že je to nucený úsměv. "Jestli nechceš, tak se mnou nemusíš jezdit, já to nějak přežiju... možná..." řekl smutně Justin a zadíval se na Lesley tak pronikavým pohledem, že si chvíli myslela, že jí vidí až do mozku. Překvapilo ji, že nad jeho návrhem chvíli váhá, ale pak řekla: "Samozřejmě, že chci jet s tebou. Mám tě ráda a nemůžu se dočkat až se naučím jezdit na skateboardu!" Justin se na ni upřímě usmál a ona mu to oplatila. Začali se bavit o skateboardingu a pak o koních. Lesley tak na chvíli zapoměla na sen, na který předtím nemohla přestat myslet. Když dojeli na letiště, vystoupili z auta a tam k nim přišly nějaké dvě osoby v černém. "To je moje ochranka, Lesley. Doprovodí nás k letadlu. " "My nebudeme kupovat letenky?" zeptala se Lesley. "Ne, letíme soukromým tryskáčem," řekl Justin a usmál se, jakoby mu patřilo celé město. Lesley se tomu jeho úsměvu musela zasmát a pak už se všichni čtyři vydali k malému soukromému tryskáči. Vyšli nahoru po schůdcích, Justin ještě zamával ochrance a pak už se oba usadili v cetovních sedadlech. Lesley si vytáhla z tašky mobil a sluchátka, když ji Justin zarazil. "To je tvůj mobil?" zeptal se. Lesley se na něj překvapeně podívala a řekla: "No.. jasně... proč?" Justin její otázku ignoroval. "A s tím se dá jako vážně volat?" "Jo, dá. Chceš někomu zavolat?" zeptala se Lesley. "S tímhle? Ne, děkuji mám svůj." A s těmito slovy vytáhl z kapsy iPhone a ukázal ho Lesley. "Tohle je nový iPhone je naprosto luxusní a ne jako ta tvoje dětská hračka," řekl s úsměvem. "Tak hele neurážj můj mobil. Náhodou abys věděl je to ten nejlepší, jaký bys mohl kdy mít. Mnohem lepší než ten tvůj," řekla také s úsměvem Lesley a podívala se na svůj otřískaný na půl rozbitý mobil a pak pohlédla na Justinův naleštěný krásný nová iPhone. Hluboko v duši (opravdu hluboko) věděla, že Justinův iPhone je tisíckrát lepší, než její mobil, ale nechtěla to říkat nahlas, protože i tak měla svůj mobil docela ráda. "Můžu si ho půjčit?" zeptal se Justin. "No já nevím..." zaváhala Lesley. "Jen ti ho trochu vylepším," řekl jí Justin. Lesley mu ho tedy půjčila, ale nedůvěřivě se na něj dívala. Justin vstal, malinko otevřel okno, to už začala Lesley panikařit, než ho ale stačila zarazit, prohodil mobil škvírou v okně ven. "To byl můj jediný mobil!" zděsila se Lesley. "Koupím ti nový - mnohem lepší. "To nemusíš," řekla Jiley. "Ale musím, rozbil jsem ti ten starý," řekl Justin a zase se na ni usmál. "No... tak jo..." povolila nakonec Lesley. Justin se usmál ještě víc a pak Lesley objal. Ta z něj cítila radost a spoustu energie. Justin si zase sedl. "Zazpíváš mi něco?" zeptala se Lesley. "Jistě, cokoli budeš chtít," odpověděl jí. "Máš něco nového? Něco, co ještě nikdo nezná?" zeptala se. "No, vlastně ne. Ale myslím, že brzy něco zase napíšu," řekl Justin. "Která je tvoje nejoblíbenější písnička?" zeptal se jí. "One time," odpověděla okamžitě a bez jakéhokoli rozmyšlení Lesley. "A proč zrovna One time?" zeptal se. "Protože jsi ji napsal pro všechny holky. Takže i pro mně..." řekla a zadívala se mu do očí. "Jednou nějakou napíšu jen pro tebe," řekl, chtil ji za ruku a začal zpívat One time. Pro Lesley to byl nejkrásnější moment v životě (alespoň do té doby). Vždycky si představovala, jak ji Justin drží za ruce a zpívá jen pro ni. A teď se jí sen splnil! Never say never... pomyslela si. Když Justin dozpíval, pořád se jí díval do očí a držel ji za ruce. "Jak je možné, že umíš tak úžasně zpívat?" zeptala se s obdivem. Justin jen pokrčil rameny, pustil její ruce a opřel se o opěradlo sedadla. "Není to tak "úžasné". Ještě se toho musím hodně učit," řekl. Lesley se na něj pořád dívala obdivujícím pohledem, až se Justin musel zasmát. "Zazpívej ještě něco... prosím..." poprosila ho. "Ne, teď zazpívej něco ty," řekl jí Justin. "JÁ?! Nezbláznil ses???" zeptala se udiveně Lesley. "Nezbláznil," ujistil ji Justin. "No tak, prosím. Chci tě slyšet zpívat. Prosíííím," prosil ji Justin. "Možná... když mi řekneš co," řekla nakonec Lesley. Justin se celý rozzářil.. "The climb od Miley Cyrus," řekl rozhodně. "Máš štěstí, že umím slova," řekla Lesley a zazpívala mu The climb. Justin na ni zůstalzírat s otevřenou pusou. "No jo já vím, hrozné, že?" zeptala se. "To bylo úžasné Lesley!" "Ty máš něco s ušima Justine?" "Ne nemám nic s ušima. MUSÍŠ se mnou nahrát duet a pak bychom spolu jeli na turné a..." Lesley ale Justina nenechala domluvit. "Ne, to ne. Nechci, aby mě se ke mě lidi chovali jinak, než teď," řekla rozhodně. Justin vypadal jokoby právě zrušili Vánoce. "Chápu," řekl a trochu se na Lesley pousmál. "Děkuju," poděkovala Lesley a úsměv mu oplatila." "Ale můžeme alespoň nazpívat soukromou nahrávku, že?" zeptal se Justin s nadějí v hlase. "Jestli chceš, tak už se těším," odpověděla a Justin se zase zářivě usmál. Zbytek cesty se zabavili tím, že spolu zpívali duety z High school musical a jiné. Nakonec ještě oba na čtyři hodiny usli. Díky posunu času přistáli v 14:28 a tím získali 6 hodin. Na letišti na ně už čekal červený vrtulník. "Ještě nikdy jsem neletěla vrtulníkem," usmála se Lesley. "Je to úžasné, věř mi," řekl také s úsměvem Justin, vzal Lesley za ruku a oba spolu šli směrem k vrtulníku.